Moje dítě nemluví: Kdy se znepokojovat ohledně vývoje řeči a jak mu pomoci naučit se mluvit?

Představte si, že váš malý človíček právě objevuje svět. Všechno je pro něj nové a fascinující. Chce se podělit o své zážitky, pocity a potřeby. Ale co když mu v tom něco brání? Co když se jeho řeč nevyvíjí tak, jak by měla?

Řeč je úžasný dar, který nám umožňuje komunikovat, navazovat vztahy a učit se. Je to schopnost, která nás činí jedinečnými. Ale co se stane, když se tato schopnost z nějakého důvodu nerozvíjí správně?

Zpožděný nebo narušený řečový vývoj může být zdrojem obav a frustrace pro mnohé rodiče. Možná se ptáte: Je normální, že mé dítě ještě nemluví? Dělám něco špatně? Jak mohu svému dítěti pomoci?

Image by freepik

V tomto článku se společně podíváme na to, jak probíhá přirozený řečový vývoj, jaké jsou varovné signály, že něco není v pořádku, a jaké jsou možnosti podpory a terapie. Najdete zde také odpovědi na nejčastější otázky, které trápí rodiče.

Ať už je vaše dítě jen trochu zpožděno v řeči nebo má diagnostikovanou specifickou poruchu, jedno je jisté – s láskou, trpělivostí a správnou podporou dokáže překonat mnohé překážky. A vy jako rodič jste na této cestě jeho nejdůležitějším průvodcem a podporovatelem.

Vývoj řeči

Řeč je jednou z nejdůležitějších schopností, kterou si dítě osvojuje v prvních letech života. Její vývoj je fascinující proces, který probíhá u každého dítěte individuálně, ale existují určité obecné milníky, které mohou rodičům pomoci orientovat se v tom, zda se jejich dítě vyvíjí přiměřeně.

Milníky vývoje řeči podle věku

Následující milníky jsou orientační a vycházejí z odborné literatury:

0–3 měsíce:

• Dítě reaguje na hlasité zvuky
• Začíná vydávat první zvuky (mručení, gagotání)

4–6 měsíců:

• Otáčí hlavu za zdrojem zvuku
• Začíná experimentovat s různými zvuky (výskání, bublání)

7–12 měsíců:

• Reaguje na své jméno
• Začíná chápat jednoduché pokyny ("Pa-pa", "Ne")
• Objevují se první slova (máma, táta)

1–2 roky:

• Slovní zásoba se rozšiřuje na 20–50 slov
• Začíná spojovat dvě slova do krátkých vět (“Pepa ham”, “babi pá”)
• Rozumí jednoduchým otázkám

2–3 roky:

• Slovní zásoba rapidně narůstá (200–300 slov)
• Tvoří krátké věty
• Začíná používat zájmena (já, ty, moje)

3–4 roky:

• Mluví v souvislých větách
• Klade spoustu otázek
• Cizí lidé mu většinou rozumí

4–5 let:

• Mluví plynule a srozumitelně
• Používá gramaticky správné věty
• Umí vyprávět příběhy a popisovat události

Tabulka vývoje řeči dle Úvodu do pediatrie LKUK 2005

Věk	Řečový vývoj
Novorozenec	Projevuje se pláčem
2–3 měsíce	Objevuje zvuk svého hlasu, tvoří různé zvuky, "žvatlá"
7–8 měsíců	Vyslovuje slabiky
9 měsíců	Zdvojuje slabiky (napr. "mama")
12 měsíců	Umí vyslovit alespoň 3 smysluplná slova, objevuje se expresivní žargon
15 měsíců	Ovládá asi 10 slov
20 měsíců	Ovládá dalších 15 slov
2 roky	Přibývá přibližně 30 slov za měsíc, chápe, že slovo je symbol
Poznámky:	Od 12. měsíce dítě dokáže vyjadřovat náladu, souhlas či nesouhlas. Od 2 let se rozvoj řeči prudce rozbíhá, dítě už netvoří slova jen napodobováním.

Zdroj: https://www.fmed.uniba.sk/fileadmin/lf/sluzby/akademicka_kniznica/PDF/Elektronicke_knihy_LF_UK/Uvod_do_pediatrie_-_nemedicinske_smery_01.pdf

Individuální rozdíly mezi dětmi

Každé dítě je jedinečné a vyvíjí se vlastním tempem. Tento vývoj je ovlivněn mnoha faktory, které mohou být genetické, environmentální nebo dokonce spojené s osobností dítěte.

Photo by Keren Fedida on Unsplash

Genetické predispozice

Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících vývoj řeči jsou genetické predispozice. Některé děti mají vrozenou tendenci k rychlejšímu nebo pomalejšímu vývoji řeči.

Genetika může hrát významnou roli v tom, jak rychle dítě začne mluvit a jak rychle se jeho slovní zásoba rozvíjí. Rodiče, kteří sami měli problémy s řečí nebo opožděný vývoj řeči, mohou zjistit, že jejich děti čelí podobným výzvám.

Pohlaví

Pohlaví dítěte může také ovlivnit rychlost vývoje řeči. Studie ukazují, že dívky mají tendenci vyvíjet se v řeči o něco rychleji než kluci. Tento rozdíl však není výrazný a časem se vyrovnává. Může to být způsobeno různými faktory, včetně rozdílů v mozkových strukturách a hormonálních rozdílech mezi pohlavími.

Zajímavost: Víte, jak estrogen ovlivňuje ženské tělo?

Prostředí

Prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, je dalším klíčovým faktorem ovlivňujícím vývoj řeči. Děti, které jsou vystaveny bohatšímu jazykovému prostředí, mohou mít rychlejší rozvoj slovní zásoby.

To znamená, že děti, které poslouchají více mluveného slova, čtete jim knihy a mají více příležitostí ke komunikaci, budou pravděpodobně rychleji rozvíjet své jazykové schopnosti. Naopak děti, které vyrůstají v prostředí s menším množstvím verbálních podnětů, mohou zaostávat.

Vícejazyčnost

Vícejazyčnost může být dalším faktorem, který ovlivňuje vývoj řeči. Děti vyrůstající ve vícejazyčném prostředí mohou mít zpočátku pomalejší rozvoj v jednotlivých jazycích. To však neznamená, že jsou méně schopné.

Naopak dlouhodobě z toho profitují, protože se učí zvládat více jazyků a rozvíjejí si schopnosti, které jim umožní lépe porozumět různým kulturám a kontextům.

Osobnost dítěte

Osobnost dítěte je dalším důležitým faktorem. Některé děti jsou přirozeně komunikativnější a mají větší chuť mluvit a zkoumat jazyk. Jiné děti jsou tišší a potřebují více času na to, aby se cítili pohodlně při komunikaci. Tyto individuální rozdíly v osobnosti mohou výrazně ovlivnit tempo vývoje řeči.

Zdravotní stav

Zdravotní stav dítěte může také hrát významnou roli ve vývoji řeči. Časté infekce ucha nebo jiné zdravotní problémy mohou dočasně zpomalit vývoj řeči. Děti, které trpí opakovanými infekcemi ucha, mohou mít problémy se sluchem, což může ovlivnit jejich schopnost poslouchat a napodobovat zvuky.

Rovněž i jiné zdravotní problémy mohou mít vliv na celkový vývoj dítěte včetně řeči.

Varovné signály

Přestože se každé dítě vyvíjí vlastním tempem, existují určité varovné signály, které mohou naznačovat opožděný vývoj řeči. Pokud zpozorujete některý z těchto příznaků, je důležité vyhledat odbornou pomoc, aby se případné problémy mohly včas řešit.

Stock photos by Vecteezy

Příznaky zpoždění řeči

Následující příznaky mohou naznačovat opožděný vývoj řeči:

• Dítě ve věku 6–12 měsíců nereaguje na hlasité zvuky nebo na své jméno
• Dítě ve věku kolem 1 roku neprojevuje zájem o komunikaci (nenatahuje ruce, neukazuje na předměty, nenavazuje oční kontakt)
• Dítě ve věku 18 měsíců ještě nepoužívá žádná smysluplná slova
• Dítě ve věku 2 let ještě nespojuje dvě slova do jednoduchých vět ("máma papat", "míč tam")
• Řeči dítěte ve věku 3 let nerozumí cizí lidé alespoň na 50%
• Dítě projevuje frustraci z neschopnosti vyjádřit se nebo porozumět jiným

Možné příčiny opožděného vývoje řeči

Opožděný vývoj řeči může mít různé příčiny, od fyziologických přes psychologické až po environmentální. Pochopení těchto faktorů je důležité pro správnou diagnostiku a následnou terapii.

Fyziologické faktory opožděného vývoje řeči

Poruchy sluchu:

Sluch je klíčový pro správný vývoj řeči. Pokud dítě neslyší dobře, může mít potíže s rozlišováním zvuků a slov, což vede k problémům s jejich napodobováním a osvojováním si.

Neurologické poruchy:

Řeč je komplexní proces, který vyžaduje správné fungování a koordinaci mnoha oblastí mozku. Různé neurologické poruchy mohou narušit tyto procesy a vést k obtížím s produkcí nebo porozuměním řeči.

Například dětská mozková obrna, která je způsobena poškozením mozku před, během nebo krátce po narození, může ovlivnit svalový tonus a koordinaci potřebnou pro řeč. Další neurologické poruchy také mohou mít za následek opožděný nebo narušený vývoj řeči v závislosti na poškozené oblasti mozku.

Rozštěpy:

Rozštěpy rtu a patra jsou vrozené vývojové vady, při kterých nedojde ke správnému spojení tkání v horním rtu nebo podnebí během embryonálního vývoje. Tyto strukturální anomálie mohou významně ovlivnit schopnost dítěte tvořit určité hlásky, zejména ty, které vyžadují vytvoření tlaku v dutině ústní (např. p, b, t, d).

Řeč dětí s rozštěpy může být méně srozumitelná a mohou mít charakteristický hyperrhinofonický šum v důsledku úniku vzduchu přes nos.

Neurovývojové poruchy:

Některé neurovývojové poruchy, jako jsou poruchy autistického spektra (PAS), mohou mít významný vliv na vývoj řeči a komunikační schopnosti dítěte. Děti s PAS často vykazují opožděný nástup řeči, omezený rozsah komunikačních funkcí a potíže s reciproční sociální komunikací. Mohou mít problémy s porozuměním a používáním gest, výrazů obličeje a očního kontaktu.

U dětí s intelektovým postižením je vývoj řeči často zpožděn a může být limitován v závislosti na stupni postižení. Tyto děti mohou mít potíže s porozuměním abstraktním pojmům a s vyjadřováním svých myšlenek a potřeb.

Psychologické faktory opožděného vývoje řeči

Image by freepik

Opožděný kognitivní vývoj:

Kognitivní schopnosti, jako je pozornost, paměť a symbolické myšlení, jsou základem pro osvojování si jazyka. Pokud dítě zaostává v kognitivním vývoji, může to mít negativní vliv i na jeho schopnost učit se a používat řeč.

Děti se zpožděným kognitivním vývojem mohou mít potíže s porozuměním pojmům, s vytvářením asociací mezi slovy a jejich významem, jakož i s zapamatování nových slov. Mohou také vykazovat omezenou symbolickou hru, která je důležitým předchůdcem rozvoje jazyka.

Náš tip: Víte, jak podpořit rozvoj kognitivních schopností, jako je paměť nebo koncentrace? 

Selektivní mutismus:

Selektivní mutismus je úzkostná porucha, při které je dítě schopno mluvit v určitých situacích (např. doma s rodinou), ale odmítá mluvit v jiných (např. ve škole nebo s cizími lidmi). Nejde tedy o neschopnost mluvit, ale o neschopnost mluvit ve specifických situacích kvůli úzkosti.

Děti se selektivním mutismem mají často normální vývoj řeči a jazyka, ale jejich strach jim brání v komunikaci. Tento stav se obvykle objevuje v raném dětství a může přetrvávat až do školního věku, pokud se neléčí.

Trauma nebo stres:

Traumatické zážitky nebo dlouhodobý stres mohou mít negativní vliv na celkový vývoj dítěte včetně vývoje řeči. Děti, které zažily týrání, zanedbávání nebo jiné formy traumatu, mohou vykazovat opožděný začátek řeči, omezený rozsah slovní zásoby a potíže s vyjadřováním svých myšlenek a pocitů.

V některých případech může trauma vést i k regresi v řečovém vývoji, kdy dítě přestane používat již nabyté řečové schopnosti. Mechanismy, kterými stres ovlivňuje vývoj mozku a řeči, jsou komplexní a mohou zahrnovat změny v neurochemických systémech, jako je zvýšená hladina kortizolu.

Environmentální vlivy opožděného vývoje řeči

Photo by: Farah

Nedostatečná stimulace:

Prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, má významný vliv na jeho celkový vývoj včetně vývoje řeči. Pokud je dítě vystaveno omezené komunikaci a málo podnětům, může to vést k opožděnému vývoji řeči.

Děti se učí jazyk prostřednictvím poslechu a interakce s lidmi kolem nich. Pokud nemají dostatek příležitostí slyšet řeč a zapojovat se do komunikace, jejich vlastní řečový vývoj může být zpomalen. Kromě toho, nedostatek podnětů v prostředí, jako jsou knihy, naučné hračky a hry podporující jazyk, může také přispět k opožděnému vývoji řeči.

Vícejazyčné prostředí:

V dnešním globalizovaném světě není neobvyklé, že děti vyrůstají ve vícejazyčném prostředí. Ačkoli se někdy předpokládá, že vystavení více jazykům může způsobit zpoždění ve vývoji řeči, výzkum ukazuje, že z dlouhodobého hlediska je mnohojazyčnost pro děti přínosná.

Děti vyrůstající ve vícejazyčném prostředí mohou mít zpočátku pomalejší rozvoj řeči v každém z jazyků v porovnání s dětmi, které se učí jen jeden jazyk. Je to proto, že jejich mozek musí zpracovat a uložit informace pro více jazykových systémů. Nicméně tento počáteční rozdíl se obvykle vyrovná do 5 let věku.

Vícejazyčné děti nakonec dosahují stejné úrovně v každém z jazyků jako děti mluvící pouze jedním jazykem. Navíc mnohojazyčnost přináší kognitivní výhody, jako je lepší schopnost přepínat mezi úkoly a filtrovat irelevantní informace.

Nedostatečná interakce:

Interakce mezi dítětem a jeho pečovateli je klíčová pro zdravý vývoj řeči. Pokud rodiče nebo pečovatelé málo komunikují s dítětem, neodpovídají na jeho pokusy o komunikaci nebo mu nedávají dostatek prostoru k vyjádření, může to negativně ovlivnit vývoj řeči.

Děti se učí jazyk prostřednictvím tzv. "jazykového tance" - procesu, při kterém rodič a dítě reagují na podněty toho druhého. Když dítě vydá zvuk nebo řekne slovo a rodič na to reaguje, posiluje to dítě v dalším pokusu o komunikaci. Pokud však rodič nereaguje nebo reaguje nekonzistentně, dítě může ztratit zájem o komunikaci.

Kromě toho, pokud rodič dominuje v konverzaci a nedává dítěti dostatečný prostor k vyjádření, dítě nemá možnost procvičovat své řečové schopnosti.

Dobré vědět: Péče o dítě, nejen s poruchami řeči, může být někdy pro rodiče velmi vyčerpávající. Jak každý den získat energii? Zde je 8 tipů pro úspěšný ranní start.

Nejčastější poruchy řeči u dětí

Poruchy řeči u dětí jsou poměrně časté a mohou mít různé příčiny. Některé z nich jsou jen přechodné a s věkem se upraví, jiné vyžadují odbornou intervenci. V této části se blíže podíváme na dvě nejčastější poruchy řeči u dětí: opožděný vývoj řeči a vývojovou jazykovou poruchu.

Autor fotky: Los Muertos Crew

Opožděný vývoj řeči (OVŘ)

Opožděný vývoj řeči (OVŘ) je stav, kdy dítě zaostává ve vývoji řeči ve srovnání s vrstevníky. Jedná se o nejčastější poruchu komunikační schopnosti u dětí. Dítě s OVŘ má obvykle menší slovní zásobu, tvoří jednodušší věty a má potíže s porozuměním v porovnání s dětmi stejného věku.

Příčina opožděného vývoje řeči (OVŘ)

Příčiny OVŘ mohou být různé. Často se jedná o kombinaci více faktorů, jako jsou:

• Nedostatečná stimulace
• Genetické faktory
• Poruchy sluchu
• Neurologické poruchy

Diagnostika opožděného vývoje řeči (OVŘ)

Diagnostika OVŘ se opírá o komplexní vyšetření logopedem, které zahrnuje posouzení porozumění řeči, slovní zásoby, gramatiky a artikulace. Důležité je i vyloučení jiných příčin, jako jsou poruchy sluchu nebo intelektu.

Léčba opožděného vývoje řeči (OVŘ)

Terapie OVŘ je zaměřena na stimulaci řečového vývoje prostřednictvím her a cílených cvičení. Logoped pracuje s dítětem na rozvoji slovní zásoby, tvorbě vět a zlepšování porozumění. Důležitá je také spolupráce s rodiči, kteří mohou podporovat řečový vývoj dítěte i v domácím prostředí.

Vývojová jazyková porucha (VJP)

Vývojová jazyková porucha (VJP), také známá jako vývojová dysfázie, je stav, kdy má dítě potíže s osvojováním si jazyka navzdory tomu, že má normální sluch, intelekt a nevyskytují se u něj jiné neurologické poruchy. Děti s VJP mají problémy s porozuměním nebo produkcí řeči, případně s oběma oblastmi.

Image by stockking on Freepik

Příznaky vývojové jazykové poruchy (VJP)

VJP se může projevovat různými způsoby v závislosti na věku dítěte a závažnosti poruchy. Některé příznaky:

• Opožděné zahájení mluvení
• Malá slovní zásoba
• Potíže s tvorbou gramaticky správných vět
• Problémy s porozuměním komplexnějším větám
• Potíže s vyjadřováním myšlenek a pocitů

Příčina vývojové jazykové poruchy (VJP)

Přesná příčina VJP není známa, ale předpokládá se, že jde o kombinaci genetických a environmentálních faktorů. VJP se často vyskytuje u více členů rodiny, což naznačuje genetickou složku. Některé studie také poukazují na možnou souvislost s předčasným porodem nebo nízkou porodní hmotností.

Diagnostika vývojové jazykové poruchy (VJP)

Diagnostika VJP je komplexní proces, který zahrnuje spolupráci více odborníků - logopeda, psychologa, speciálního pedagoga a lékaře. Důležité je vyloučit jiné příčiny jazykových obtíží, jako jsou poruchy sluchu, autismus nebo mentální retardace.

Logoped vyšetří řečové a jazykové schopnosti dítěte pomocí standardizovaných testů a pozorování.

Léčba vývojové jazykové poruchy (VJP)

Terapie VJP je dlouhodobý proces, který vyžaduje spolupráci odborníků a rodiny. Základem je individuální logopedická terapie, která je zaměřena na rozvoj konkrétních jazykových schopností, ve kterých má dítě deficity.

Používají se různé metody, jako jsou jazykové hry, modelování správné řeči, opakování a procvičování. Důležité je i přizpůsobení prostředí a komunikace tak, aby bylo pro dítě srozumitelnější a podporovalo jeho jazykový rozvoj.

Přestože VJP je celoživotní porucha, s vhodnou terapií a podporou mohou děti dosáhnout významného zlepšení svých jazykových schopností a naučit se efektivně komunikovat. Včasná diagnostika a intervence jsou klíčové pro dosažení co nejlepších výsledků.

Jak podpořit rozvoj řeči u dítěte

Rozvoj řeči je komplexní proces, který ovlivňuje mnoho faktorů. Jako rodiče však máte možnost tento proces podpořit a stimulovat správným směrem. V této části se podíváme na některé strategie a aktivity, které můžete použít k podpoře řečového vývoje vašeho dítěte.

Autor fotky: Anna Shvets

Každodenní komunikace s dítětem

Jedním z nejdůležitějších faktorů pro zdravý řečový vývoj je pravidelná a smysluplná komunikace s dítětem. Už od narození je důležité na dítě mluvit, i když vám ještě nerozumí.

Můžete mu popisovat, co právě děláte, pojmenovávat předměty ve svém okolí a vyjadřovat své pocity, byť pomocí kreativních hraček, panenek, či maňásků. Takto se dítě učí, že řeč má význam a že je prostředkem ke sdílení informací a navazování vztahů.

Věděli jste, že hraní společenských her může pomoct s rozvojem komunikace?

 Když dítě začne samo komunikovat, ať už zvuky nebo slovy, je důležité na jeho pokusy reagovat. Zopakujte slovo, které řeklo, a rozšiřte ho o další informace. Například, pokud dítě řekne "havo", můžete reagovat "Ano, to je havko. Velký černý havko." Tímto způsobem poskytujete dítěti zpětnou vazbu a zároveň modelujete správnou řeč.

Dalším důležitým aspektem komunikace je aktivní poslech. Když dítě mluví, věnujte mu plnou pozornost. Udržujte oční kontakt, přikyvujte a reagujte na to, co říká. Takto dáváte dítěti najevo, že jeho komunikace je důležitá a hodná pozornosti.

Hry a aktivity podporující řeč

Existuje mnoho her a aktivit, které můžete použít ke stimulaci řečového vývoje vašeho dítěte. Tyto aktivity by měly být přiměřené věku a schopnostem dítěte a měly by být pro něj zábavné a zajímavé.

Pro mladší děti jsou vhodné jednoduché hry, jako jsou:

• Ukazování a pojmenovávání částí těla
• Napodobování zvuků zvířat
• Zpívání jednoduchých písniček a říkanek
• Hry s opakováním slov, jako "kuk-a-boo" nebo "paci-paci"

Pro starší děti můžete použít složitější hry a aktivity, jako jsou:

• Hry s rýmy a slovními hračkami
• Hry na paměť a kategorizaci (např. "Co sem nepatří?")
• Loutkové divadlo a hraní rolí
• Společenské hry vyžadující komunikaci, jako "Já mám, kdo má?"

Důležité je, abyste si hráli spolu s dítětem a poskytovali mu správný řečový vzor. Během hry můžete modelovat správnou výslovnost, gramatiku a používání jazyka v různých situacích.

Význam čtení a vyprávění příběhů

Čtení knih a vyprávění příběhů je jednou z nejúčinnějších aktivit pro podporu řečového vývinu. Když čtete dítěti, vystavujete jej nové slovní zásobě, komplexnějším větným strukturám a různým jazykovým stylům. Příběhy také pomáhají dětem rozvíjet představivost, empatii a porozumění světu kolem nich.

Při čtení je důležité zapojit dítě do procesu. Ptejte se ho na otázky o příběhu, nechte ho předvídat, co se stane dál, a diskutujte o pocitech a motivacích postav. Takto podporujete nejen pasivní porozumění, ale také aktivní používání jazyka.

Tip: Víte, jak vybrat vhodné dětské pohádky, včetně jejich vlivu na dětský vývoj?

 Kromě čtení knih můžete dítěti vyprávět i vlastní příběhy. Mohou to být vzpomínky z vašeho dětství, smyšlené příběhy nebo zážitky z běžného dne. Důležité je, abyste používali bohatý a expresivní jazyk a abyste dítě zapojili do mluvení.

Pravidelné čtení a vyprávění příběhů má dlouhodobý pozitivní vliv na řečový vývoj dítěte. Děti, kterým se pravidelně čte, mají větší slovní zásobu, lepší porozumění čtenému textu a lepší komunikační schopnosti celkově.

Stock photos by Vecteezy

Může mít dítě problém s řečí, když přeskočí fázi lezení či sezení?

Vývoj řeči u dětí je komplexní proces, který je ovlivněn mnoha faktory. Jedním z méně známých, ale důležitých faktorů, je také motorický vývoj dítěte, konkrétně fáze lezení a sezení. 

Jak souvisí motorický vývoj s řečovým vývojem a co se může stát, když dítě tyto fáze přeskočí?

Podle logopedičky Mgr. Zuzany Oravkinové, "jsou lezení a sezení důležité mezníky ve vývoji dítěte, které mají vliv i na vývoj řeči." Lezení je první způsob, jakým se dítě samostatně pohybuje v prostoru. Během lezení se zapojují obě hemisféry mozku a posilují se spojení mezi nimi. Tato spojení jsou důležitá pro pozdější vývoj řeči, čtení a psaní.

Sezení zase poskytuje dítěti stabilitu a volné ruce pro manipulaci s předměty a zkoumání okolí. "V sedě se rozvíjí jemná motorika rukou, která je potřebná pro vývoj řeči," vysvětluje Oravkinová. Když dítě manipuluje s předměty, trénuje si nejen motorické dovednosti, ale také kognitivní schopnosti, jako je pozornost, paměť a řešení problémů.

Je důležité poznamenat, že každé dítě se vyvíjí vlastním tempem a přeskočení fáze lezení nebo sezení automaticky neznamená, že bude mít problémy s řečí. Pokud však zpozorujete, že vaše dítě tyto fáze přeskakuje nebo se v nich zdržuje jen krátce, je dobré to konzultovat s pediatrem nebo fyzioterapeutem.

Kdy a koho kontaktovat

Máte-li obavy o řečový vývoj vašeho dítěte, je důležité vyhledat odbornou pomoc. Čím dříve se případné problémy identifikují a začnou řešit, tím lepší jsou vyhlídky na úspěšnou intervenci. V této části se podíváme na to, na koho se můžete obrátit, máte-li pochybnosti o řečovém vývoji vašeho dítěte.

Image by freepik

Pediatr jako první kontakt

Prvním odborníkem, kterého byste měli kontaktovat, máte-li obavy o vývoj vašeho dítěte, je jeho pediatr. Pediatr je lékař specializovaný na zdravotní péči o děti a důvěrně zná vývojové milníky, kterých by mělo dítě dosahovat v různých věkových obdobích.

Na pravidelných prohlídkách by měl pediatr hodnotit také řečový vývoj dítěte a ptát se vás na vaše pozorování a obavy. Máte-li však pochybnosti i mimo tyto prohlídky, neváhejte se na pediatra obrátit. Popište mu, co jste zpozorovali a proč máte obavy.

Pediatr může provést základní vyšetření sluchu a zraku, aby vyloučil tyto příčiny zpoždění řečového vývoje.

Pokud pediatr zjistí, že vaše dítě zaostává v řečovém vývoji nebo má jiné příznaky, které by mohly naznačovat problém, doporučí vám další odborníky, jako je logoped, psycholog nebo neurolog.

Logoped a jeho role

Logoped je odborník na poruchy komunikace, řeči a jazyka. Pokud pediatr nebo vy sami máte obavy o řečový vývoj vašeho dítěte, logoped je klíčovým odborníkem, kterého byste měli vyhledat.

Logoped provede komplexní vyšetření komunikačních schopností vašeho dítěte. Posoudí jeho porozumění řeči, slovní zásobu, gramatiku, výslovnost a další aspekty jazyka. Na základě tohoto vyšetření může logoped identifikovat případné zpoždění nebo poruchu řečového vývoje a doporučit vhodný plán intervence.

Kromě přímé práce s dítětem může logoped spolupracovat také s dalšími odborníky, jako jsou učitelé, psychologové nebo lékaři, aby zajistil komplexní péči o dítě.

Image by gpointstudio on Freepik

Další odborníci (psycholog, neurolog)

V některých případech může být nutné zapojit do diagnostiky a intervence i další odborníky, jako jsou psychologové nebo neurologové. Tito odborníci mohou poskytnout cenné informace o celkovém vývoji dítěte a identifikovat případné přidružené poruchy.

Psycholog se zaměřuje na kognitivní, emocionální a sociální vývoj dítěte. Může provést testy inteligence a vývojová hodnocení, aby zjistil, zda zpoždění řečového vývoje není součástí širší vývojové poruchy, jako je například autismus.

Neurolog zase zkoumá nervový systém a mozek dítěte. Může provést neurologické vyšetření a zobrazovací vyšetření mozku, aby vyloučil strukturální nebo funkční abnormality, které by mohly ovlivňovat řečový vývoj.

Do týmu odborníků patří také dětský ORL lékař, foniatr, akustik (technik a specialista na naslouchací přístroje), fyzioterapeut, léčebný pedagog či sociální pracovník.

Spolupráce mezi různými odborníky je klíčová pro komplexní posouzení a účinnou intervenci při opožděném nebo narušeném řečovém vývoji. Jako rodič jste důležitou součástí tohoto týmu a vaše pozorování a spolupráce jsou neocenitelné pro úspěch vašeho dítěte.

Máte-li jakékoliv pochybnosti o řečovém vývoji vašeho dítěte, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Pamatujte, že včasná intervence je klíčová pro dosažení co nejlepších výsledků a pro celkový zdravý vývoj vašeho dítěte.

Terapeutické možnosti

Pokud bylo u vašeho dítěte diagnostikováno zpoždění nebo porucha řečového vývoje, existuje několik terapeutických možností, které mohou pomoci. V této části se blíže podíváme na logopedickou terapii, alternativní metody komunikace a domácí cvičení a aktivity, které můžete využít k podpoře řečového vývoje vašeho dítěte.

Image by freepik

Logopedická terapie

Logopedická terapie je základním pilířem intervence při opožděném nebo narušeném řečovém vývoji. Logoped pracuje s dítětem na rozvoji konkrétních jazykových schopností, jako jsou porozumění řeči, slovní zásoba, gramatika a výslovnost.

Terapie je obvykle dlouhodobý proces, který zahrnuje pravidelná sezení s logopedem. Během těchto sezení logoped využívá různé techniky a strategie, jako jsou jazykové hry, cvičení na rozvoj sluchu a řeči, modelování správné výslovnosti a používání vizuálních pomůcek.

Důležitou součástí logopedické terapie je také spolupráce s rodiči. Logoped poskytuje rodičům rady a strategie, jak podporovat řečový vývoj dítěte i v domácím prostředí. Může se jednat například o tipy na komunikaci s dítětem, výběr vhodných hraček, dárků pro děti a aktivit nebo cvičení, které mohou rodiče s dítětem dělat doma.

Efektivita logopedické terapie závisí na několika faktorech, jako jsou závažnost poruchy, věk dítěte při zahájení terapie a intenzita a pravidelnost terapie. Obecně platí, že čím dříve se s terapií začne a čím intenzivnější je, tím lepší jsou vyhlídky na zlepšení řečových schopností dítěte.

Alternativní metody komunikace

V některých případech, zejména při závažnějších poruchách řečového vývoje, může být zapotřebí využít alternativních metod komunikace. Tyto metody umožňují dítěti komunikovat i bez použití mluvené řeči.

Jednou z nejčastěji používaných alternativních metod je výměnný obrázkový komunikační systém (PECS). Při této metodě dítě komunikuje pomocí obrázků, které reprezentují různé předměty, činnosti nebo pocity. Dítě se učí vybrat obrázek toho, co chce, a podat jej komunikačnímu partnerovi.

Image by freepik

Další možností je používání gest a posunků. Dítě se učí používat jednoduchá gesta k vyjádření svých potřeb a přání, jako například gesto pro "jíst" nebo "pít". Tato gesta mohou být převzata z běžné komunikace nebo mohou být součástí formálního znakového systému.

V současnosti existují i ​​různé technologické pomůcky, které mohou usnadnit komunikaci dětem s poruchami řeči. Patří sem například komunikační aplikace pro tablety a chytré telefony, které umožňují dítěti komunikovat pomocí obrázků, symbolů nebo syntetizované řeči.

Je důležité poznamenat, že alternativní metody komunikace se používají jako doplněk, nikoli jako náhrada logopedické terapie. Cílem je umožnit dítěti efektivně komunikovat, dokud se pracuje na rozvoji jeho řečových schopností.

Domácí cvičení a aktivity

Kromě logopedické terapie a alternativních metod komunikace mohou rodiče podporovat řečový vývoj svého dítěte také prostřednictvím domácích cvičení a aktivit. Tyto aktivity by měly být pro dítě zábavné a motivující a měly by se přirozeně začlenit do každodenní rutiny.

Některé aktivity jsme zmínili v předchozích kapitolách. Nyní si je zopakujeme a přidáme další užitečné tipy:

Knížky v košíku: Rozmístěte košíky s knihami po celém bytě. Dítě si může vždy nějakou vybrat, když se k ní například dobatolí. Mohou být v každé místnosti – v kuchyni, koupelně, vedle nočníku. Je to jako s čokoládou, pokud ji máte rádi, vždy si kousek uzobnete.

Čtení knih: Pravidelné čtení podporuje rozvoj slovní zásoby, porozumění a narativních (vypravěčských) schopností. Během čtení se ptejte dítěte na otázky, nechte ho dokončovat věty nebo povídat o obrázcích. Vytvořte si například rituál čtení před spaním.

Mohlo by se hodit: Dostatečný odpočinek je důležitý jak pro děti, tak pro dospělé. Dospělí však často trpí poruchami spánku. Vyzkoušejte těchto 21 tipů pro lepší spánek.

Zpívání písniček a říkanky: Rytmus a opakování v písničkách a říkankách pomáhají dětem osvojit si zvuky a slova. Zároveň podporují paměť a schopnost sekvencování (pochopení posloupnosti). Zapojte tleskání, ťukání nebo dupání do rytmu nebo zapojte rytmizaci hrou na tělo či rytmickými nástroji.

Hry pro pojmenovávání: Hrajte si hry, při kterých dítě pojmenovává předměty, barvy, tvary nebo části těla. Můžete použít reálné předměty, obrázky nebo loutky. Můžete si vyprávět příběh podle obrázků.

ZDROJ: ZŠ s MŠ pro děti a žáky se sluchovým postižením Drotárska cesta 48 Bratislava

Hádanky: Přidávejte do příběhů hádanky. Ty mohou dávat ježibaby nebo obři hlavním hrdinům, aby se mohli dostat na vytoužené místo nebo zachránit zemi hraček. Zeptejte se předškoláka, jestli by pomohl princi hádanku uhodnout.

Konverzační cvičení: Vytvářejte příležitosti pro konverzaci s dítětem. Ptejte se ho otevřené na otázky, nechte ho povídat o svých zážitcích a zájmech. Poskytujte mu zpětnou vazbu a rozšiřujte jeho vyjádření.

Rada pro rodiče: Když dítě řekne něco nesprávného (slovo nebo větu), neříkejte mu, že to řeklo špatně nebo nesprávně. Namísto toho zopakujte slovo nebo větu správně. Nevzdávejte rozhovor, pokud nerozumíte a nebojte se využít gesta, obrázky, nebo nechat dítě, aby vás zavedlo k předmětu. Zkoušejte hledat podobná slova a můžete dítě poprosit, aby vám to ještě jednou vysvětlilo.

Hry na střídání: Procvičujte střídání v konverzaci pomocí her, jako jsou telefonní rozhovory s panenkami nebo loutkové divadlo.

Dramatizace jednoduchých pohádek a příběhů: Nejprve si vyberte pohádku nebo příběh, který se dítěti líbí a je vhodný pro jeho věk. Můžete si vybrat například Domečku, kdo v tobě bydlí, Jeníček a Mařenka nebo Tři prasátka. Tyto příběhy jsou snadno pochopitelné a mají spoustu zajímavých postav a situací, které můžete zahrát.

Když už máte vybraný příběh, je důležité jej několikrát přečíst. Tak si ho lépe dítě zapamatuje. Při čtení můžete používat různé hlasy pro jednotlivé postavy. To pomůže lépe pochopit, jaké jsou postavy a jak se cítí. Když už příběh dobře zná, můžete začít s hraním.

Kalendář s fotkami: Můžete jej vytvářet měsíc po měsíci – nakreslete několik obrázků toho, co plánujete v daném měsíci (například plavání, návštěva, procházka do lesa, cesta vlakem). Následně můžete přidávat fotky z realizovaných aktivit a podobně. Tento přístup je skvělý pro komunikaci, plánování a orientaci v čase.

ZDROJ: ZŠ s MŠ pro děti a žáky se sluchovým postižením Drotárska cesta 48 Bratislava

Nezanedbávejte pravidelný pohyb: Pravidelný pohyb má nesmírný význam pro celkový vývoj dítěte, včetně jeho řečových schopností. Když se dítě pravidelně věnuje fyzické aktivitě, dochází ke stimulaci různých oblastí mozku, které jsou zodpovědné za řeč a jazyk. Tyto aktivity mohou zahrnovat jednoduché hry na hřišti, sportovní aktivity, tanec nebo i procházky v přírodě.

Knížka zážitků: Kreativní způsob podpory řečového vývoje

Knížka zážitků je jednoduchá, ale účinná aktivita, kterou mohou rodiče dělat se svými dětmi na podporu jejich řečového vývoje. Je to vlastnoručně vyrobená kniha, která dokumentuje zážitky, události a vzpomínky dítěte. Kromě toho, že slouží jako milá památka, má knížka zážitků i významné výhody pro rozvoj jazyka a komunikace.

Co je knížka zážitků?

Knížka zážitků je osobní kniha, kterou vytvářejí rodiče spolu s dítětem. Obsahuje fotografie, obrázky, výstřižky a popisy různých událostí a aktivit v životě dítěte. Může to být například návštěva zoo, rodinná oslava, výlet do přírody nebo běžný den doma.

Každá strana knihy je věnována jednomu zážitku a obsahuje vizuální materiály (fotky, obrázky, lístky apod.) a jednoduchý text, který popisuje danou událost. Text může být napsán rodičem nebo dítětem, v závislosti na věku a schopnostech dítěte.

V podstatě se jedná o takové vlastnoručně vyráběné scrapbookové album.

Proč dělat knížku zážitků?

Vytvoření knížky zážitků má několik výhod pro řečový a jazykový vývoj dítěte:

Podpora vyprávění a vyprávění příběhů: Při vytváření knihy má dítě příležitost mluvit o svých zážitcích a vzpomínkách. Učí se formulovat myšlenky, používat nová slova a tvořit souvislé věty a příběhy.

Rozvoj slovní zásoby: Během vyprávění o zážitcích se dítě setkává s novými slovy a pojmy. Rodič může tato slova vysvětlit a použít v různých kontextech, čímž podporuje rozšiřování slovní zásoby dítěte.

Podpora porozumění: Když dítě vypráví o událostech, které zažilo, učí se organizovat a sekvenčně řadit informace. To podporuje rozvoj porozumění a schopnosti chápat souvislosti a příčinně následné vztahy.

Rozvoj gramotnosti: Kontakt s psaným textem v knížce zážitků pomáhá dítěti osvojit si koncept psané řeči. Učí se, že mluvená slova lze zaznamenat písemně a že text nese význam.

Posílení vztahu rodič–dítě: Společná tvorba knížky zážitků je příjemná aktivita, která posiluje pouto mezi rodičem a dítětem. Dává prostor pro kvalitní společně strávený čas, sdílení a komunikaci.

Jak vytvořit knížku zážitků?

Jak tedy na výrobu scrapbookového alba, které bude dětem pomáhat s rozvojem řeči a zároveň sloužit jako celoživotní památka? Vytvoření knížky zážitků je jednoduché a nevyžaduje speciální materiály. 

Stock photos by Vecteezy

Budete potřebovat:

• Prázdný zápisník, sešit nebo volné listy papíru svázané dohromady
• Fotografie nebo obrázky zachycující zážitky dítěte
• Lepidlo nebo lepicí páska pro připevnění obrázků
• Pera, tužky, fixy na psaní a kreslení

Postup:

1. Vyberte si zážitek nebo událost, kterou chcete zdokumentovat.
2. Najděte nebo vytiskněte fotografie a obrázky související s daným zážitkem.
3. Spolu s dítětem nalepte obrázky na stránku v knížce.
4. Zeptejte se dítěte, co se dělo na obrázcích a co si pamatuje z dané události.
5. Zapište slova dítěte nebo jej nechte samostatně napsat popis (v závislosti na věku a schopnostech).
6. Přečtěte nahlas, co jste napsali a diskutujte o zážitku.
7. Pokračujte dalšími zážitky a událostmi, dokud nezaplníte celou knihu.

Knížku zážitků můžete vytvářet průběžně po delší dobu a pravidelně se k ní vracet. Čtení a diskuse o minulých zážitcích podporuje paměť, mluvení a jazykové schopnosti dítěte.

Pro děti s poruchami řeči může být knížka zážitků obzvláště přínosná. Poskytuje vizuální oporu pro mluvení, což může usnadnit komunikaci. Zároveň dává prostor pro procvičování cílených jazykových schopností ve smysluplném a motivujícím kontextu.

Časté otázky

V této části se podíváme na některé časté otázky, které mohou mít rodiče ohledně řečového vývoje svého dítěte.

Image by freepik

Ovlivňuje krmení nebo strava vývoj řeči u dítěte?

Ano, způsob krmení a strava mohou mít vliv na vývoj řeči u dítěte. Podle logopedičky Mgr. Zuzany Oravkinové, "správná technika krmení podporuje správný vývin orofaciální oblasti, která je nezbytná pro pozdější vývoj řeči."

Kojení podporuje správný vývoj svalů úst a jazyka, zatímco krmení z láhve, není-li správně technicky zvládnuto, může vést k nesprávným pohybovým vzorcům. Také přechod na tuhou stravu a správná technika jídla podporují rozvoj orálně-motorických dovedností potřebných pro řeč.

Také dlouhodobé podávání mixované stravy může mít negativní dopad na vývoj řeči. Kromě oslabení žvýkacích svalů, dlouhodobé podávání mixované stravy může ovlivnit obratnost jazyka. Jazyk, podobně jako jiné svaly, potřebuje pravidelnou stimulaci a trénink, aby se správně vyvíjel.

Když děti konzumují jen mixovanou stravu, jejich jazyk nemá dostatek příležitostí k provádění složitých pohybů. Narušený vývoj žvýkacích svalů a obratnosti jazyka může následně ovlivnit zdravý vývoj řeči.

Dá se už z pláče malého miminka zjistit, jestli bude mít problémy s řečí?

Samotný pláč miminka obvykle není indikátorem budoucích problémů s řečí. Některé specifické zvuky nebo charakteristiky pláče však mohou naznačovat určité rizikové faktory. Například, pokud miminko vydává jen velmi tiché nebo jednotvárné zvuky, může to být znak sluchového nebo neurologického problému.

Pokud má rodič jakékoliv pochybnosti, je vždy nejlepší poradit se s pediatrem.

Je rozdíl mezi kojeným dítětem a tím, které mléko pilo z láhve?

Výzkumy ukazují, že kojení může mít pozitivní vliv na řečový vývoj. Kojené děti mají nižší riziko zpoždění řečového vývoje a lepší skóre v jazykových testech v porovnání s dětmi krmenými z láhve. Může to souviset se správným vývojem orofaciální oblasti při kojení, jakož i s bližším kontaktem a interakcí mezi matkou a dítětem během kojení.

Pokud rodič zavčas vyhledá odbornou pomoc, dá se zabránit, že dítě bude mít řečové problémy nebo dyslexii či dysgrafii?

Včasná intervence je klíčová pro děti s rizikem řečových problémů nebo poruch učení. Pokud rodič zpozoruje varovné signály a vyhledá odbornou pomoc, lze mnohým problémům předejít nebo zmírnit jejich dopad.

Logopedická terapie v raném věku může významně zlepšit řečové a jazykové schopnosti dítěte. Také včasná identifikace a intervence při dyslexii a dysgrafii může pomoci dítěti vyrovnat se s těmito výzvami a uspět ve škole.

Je problém, pokud má dítě 2,5 roku a stále mluví pouze svou hatlaninou, které rozumí jen jeho máma?

Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem, ale ve věku 2,5 roku by už dítě mělo používat smysluplná slova a jednoduché věty. Pokud dítě v tomto věku komunikuje převážně nesrozumitelnou "hatlaninou", může to být znak zpožděného řečového vývoje.

Nemusí to nutně znamenat něco chorobného, ​​ale je důležité poradit se s pediatrem nebo logopedem, kteří mohou posoudit, zda dítě potřebuje další podporu nebo vyšetření.

Může nesprávná technika jídla ovlivnit dítě, že nedokáže začít mluvit?

Nesprávná technika jídla, jako je například tlačení lžičky na jazyk nebo přehnané používání dudlíku, může ovlivnit orálně-motorické dovednosti dítěte, a tím nepřímo ovlivnit i řečový vývoj.

Stock photos by Vecteezy

Souvisí reflux u novorozenců později s řečovým vývojem?

Reflux u novorozenců sám o sobě není přímo spojen s pozdějším řečovým vývojem, ale může způsobovat diskomfort a bolesti, které mohou narušovat krmení a interakci, což může mít sekundární vliv na vývoj řeči.

Kdy odnaučit dítě od dudlíku, abychom mu nepřivodili problémy s řečí?

Doporučuje se začít odnaučovat dítě od dudlíku kolem 6–12 měsíce věku a úplně ho přestat používat do 2–3 let. Dlouhodobé a nadměrné používání dudlíku po tomto věku může ovlivnit správný vývoj zubů a čelisti, jakož i orálně-motorické dovednosti potřebné pro řeč.

Pokud má dítě potíže s odloučením od dudlíku, je dobré poradit se s pediatrem nebo logopedem o strategiích, jak to zvládnout.

Jak často budeme chodit na terapii?

Frekvence a délka logopedické terapie závisí na individuálních potřebách dítěte a závažnosti problému. Některé děti mohou potřebovat intenzivní terapii vícekrát do týdne, jiné mohou mít sezení jednou za týden nebo za dva týdny.

Váš logoped navrhne vhodný plán terapie na základě komplexního zhodnocení schopností a potřeb vašeho dítěte. Je důležité dodržovat doporučený plán a spolupracovat s logopedem i doma.

Dítě se může jevit jako mentálně postižené, a přitom může mít jen problém s řečí?

Ano, někdy se mohou potíže s řečí a jazykem jevit jako mentální postižení. Pokud dítě nedokáže adekvátně komunikovat a vyjadřovat své myšlenky a potřeby, může se jevit jako méně inteligentní nebo mentálně zpožděné.

Avšak po důkladném vyšetření a s vhodnou logopedickou terapií se často ukáže, že dítě má normální inteligenci a jen potřebuje podporu při rozvoji svých řečových a jazykových dovedností. Proto je velmi důležité neuspěchat závěry a vyhledat odbornou diagnostiku.

Závěr

Image by master1305 on Freepik

Řečový vývoj je fascinující a komplexní proces, který je ovlivněn mnoha faktory. Jako rodič máte jedinečnou příležitost podpořit své dítě na této cestě a pomoci mu rozvinout jeho komunikační dovednosti.

V tomto článku jsme se podívali na normální průběh řečového vývoje, varovné signály, které mohou naznačovat problém, a různé terapeutické možnosti.

Klíčové body, které je třeba si zapamatovat, jsou:

• Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem, ale existují určité milníky, kterých by mělo být dosaženo v konkrétním věku.
• Faktory jako způsob krmení, strava, používání dudlíku a celkový zdravotní stav mohou ovlivnit řečový vývoj.
• Máte-li jakékoliv pochybnosti o řečovém vývoji svého dítěte, je důležité vyhledat odbornou pomoc. Včasná intervence je klíčová.
• Logopedická terapie, alternativní metody komunikace a domácí cvičení mohou významně pomoci dětem s řečovými problémy.
• Potíže s řečí nejsou odrazem inteligence dítěte. S vhodnou podporou může většina dětí úspěšně rozvinout své komunikační dovednosti.

Pokud jste rodič, který má obavy o řečový vývoj svého dítěte, pamatujte, že v tom nejste sami. Nebojte se vyhledat pomoc a podporu. S trpělivostí, porozuměním a správným vedením můžete doprovázet své dítě na cestě k úspěšné komunikaci.

Nejdůležitější je vytvořit pro dítě prostředí plné lásky, přijetí a podnětů. Mluvte s dítětem, čtěte mu, hrajte si s ním a slavte každý jeho pokrok. Každé dítě je jedinečné a má svůj vlastní potenciál. Vaším úkolem je pomoci mu tento potenciál plně rozvinout.

Doufáme, že tento článek byl pro vás užitečný a poskytl vám potřebné informace a ujištění. Máte-li další dotazy nebo potřebujete podporu, neváhejte se obrátit na odborníky ve vašem okolí. Se správným přístupem a podporou může vaše dítě překonat jakékoli překážky a stát se sebevědomým a schopným komunikátorem.

---

Článek jsme pro vás připravili ve spolupráci s:

PoctiveSEO: Seznamte se se SEO a naučte se jej využít ve svůj prospěch: 15 leté know how na jednom místě

Autor:

Mgr. Radka Žiaková, Obsahová specialistka z PoctiveSEO na zdravotní a odborná témata, majitelka e-shopu Zdravoradka.sk

Jsem magistra sociálních studií se zájmem o zdravý životní styl. Mé znalosti a praktické zkušenosti čerpám nejen z akademického prostředí, ale také z neustálého učení a objevování nových věcí.

Jako vystudovaná zdravotní sestra a majitelka zdravotního webu se snažím s láskou a odborností šířit osvětu o zdravé výživě a životním stylu. Zároveň zkoumám nové možnosti v oblasti duševního zdraví a pohody.

Mám blízko nejen k lidem, ale také k zvířatům a přírodě, což odráží můj celostní přístup k životu. Mé články nabízejí bohatou mozaiku nejnovějších vědeckých poznatků propletených s osobními zkušenostmi. Poskytují čtenářům cenné informace a inspirují k pozitivním změnám pro lepší zdraví a celkovou pohodu.

Zdroje: 

Owens, R. E. (2012). Language development: An introduction. Pearson.

Hoff, E. (2013). Language development. Cengage Learning.

S.Hovorková, M.Rzymanová, D.Tarcsiová (2017) Máme dieťa s poruchou sluchu. Alfaprint ISBN: 978-80-89895-06-9

Boutwell, B. B., Beaver, K. M., & Barnes, J. C. (2012). Role of breastfeeding in childhood cognitive development: A propensity score matching analysis. Journal of Paediatrics and Child Health, 48(9), 840-845.

Kapalková, S. (2010). Vývin reči detí v ranom veku a stratégie jeho podpory. Logopedický zpravodaj, 2010(1-2), 7-12.

Mikulajová, M. (2016). Dyslexia - špecifická porucha čítania. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 50(3-4), 267-282.

https://akls.sk/vyvin-reci-u-deti/

https://www.dfsr.sk/poruchy-reci-u-deti/

https://www.detskarec.sk/kedy-vyhladat-logopeda/

https://www.logopediakomarno.sk/priciny-oneskoreneho-vyvinu-reci/

https://www.logopedbb.sk/oneskoreny-vyvin-reci/

https://dfnkosice.sk/oneskoreny-vyvoj-reci/

https://klinikacalma.sk/oneskoreny-vyvin-reci/

https://www.logopea.sk/novinky/logopedicka-prve-krmenie-ovplyvnuje-u-deti-aj-vyvin-reci-vsimat-si-treba-lezenie-a-sedenie/

https://www.klinickalogopedie.cz/kedy-navstivit-logopeda

https://www.logopedspolecnost.sk/uloha-logopeda-v-starostlivosti-o-dieta-s-oneskorenim-vyvinom-reci

https://dfnkosice.sk/multidisciplinarny-pristup-k-porucham-reci-u-deti

https://www.detskarec.sk/ako-podporit-vyvin-reci-u-deti-tipy-pre-rodicov

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2923747/?fbclid=IwAR2S0hqSnIeFZqjT3GXoFlduqRnigMXEf9l3OCgv32GmSuzw7gVgdx_aVno